V posledních týdnech před startem školního výletu, který se uskutečnil ve dnech 11. a 12. června 2018, jsme v naší třídě společně s mývalem virtuálně putovali po Stezce slušného chování z Křenovic do Jedovnic (viz foto), přičemž směrem kupředu nebo i o pár kroků zpět nás posouvali vyučující vždy po skončení hodiny. Nelehký cíl se nám nakonec podařilo zdolat, a tak zbývalo jediné - sbalit si doma do batohu věci a vyrazit na cestu skutečnou!
V pondělí jsme úspěšně dorazili do Jedovnic v Moravském krasu. Jen co jsme se ubytovali v kempu Olšovec, vyrazili jsme na poklidnou, desetikilometrovou procházku, během které jsme ve skupinách kreslili mentální mapu naší trasy, do které jsme zaznamenávali všechno, co nás zaujalo. Cesta vedla převážně lesem, proto nás ani tropické teploty nevyřadily ze hry. Nejvíce nás všechny nadchlo Rudické propadání, kde Jedovnický potok mizí pod zemí a kde jsme také prozkoumali jeskyni. Dále jsme pokračovali k větrnému mlýnu v obci Rudice - tam jsme se schovali před krátkou přeháňkou, občerstvili se a někteří z nás se dozvěděli, co je to geopark, který je umístěný hned naproti mlýnu. Cesta zpět do kempu hezky utíkala, jelikož nás kupředu poháněla vidina volné zábavy před večeří a samotná večeře. Do tmy jsme ještě stihli prezentace vytvořených map a naši oblíbenou hru Magic Battle, kterou jsme znali už z adapťáku. Bohužel jsme se v jejím závěru pohádali, ale aspoň jsme si uvědomili, že stále je na čem pracovat - musíme k sobě být více tolerantní, naučit se snášet prohry, hrát fair play a především budovat vzájemné vztahy prostřednictvím komunikace. Před večerkou se ještě většina z nás pokoušela sfouknout svíčku se zavázanýma očima. Plni dojmů někteří z nás nemohli večer dlouho usnout a jen co konečně zamhouřili oči, probudila je obrovská bouřka.
V úterý dopoledne jsme se pohybovali v kempu. Rozcvičku jsme si netradičně dali až po snídani (to abychom křikem nevzbudili spoluobyvatele kempu), zahráli jsme si pár her na louce, vyluštili několik kvízů a ve skupinách vymýšleli básničky o uplynulých hodinách a nových zážitcích. Úplně na závěr pobytu jsme se rozhodli zdolat poslední výzvu - obejít rybník Olšovec celý kolem dokola. To se nám podařilo a dokonce jsme po cestě natrefili na další dva rybníky - Budkovan a Vrbový rybník. Pak už nás čekalo jen vyhlížení autobusu a společná cesta zpět do Křenovic.
Doufám, že si všichni výlet užili alespoň tak jako já. Už se těšíme na další ročník našeho společného cestování.

Mgr. Ivona Kejíková