Jdi na obsah Jdi na menu
 


Projekt - Anglický týden

Projekt - Anglický týden

Ve dnech 19. až 22. února proběhl na naší škole projekt „English Speaking Countries“, což v překladu znamená „Anglicky mluvící země“. Cílem projektu bylo žákům nejen představit země, ve kterých je angličtina používaná jako rodný nebo úřední jazyk, ale zároveň tím upozornit na důležitost znalosti anglického jazyka v dnešní době. O které země se vlastně jedná? Samozřejmě Velkou Británii, USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Irsko. Pro mnohé žáky bylo překvapením, že i v takové Indii a mnohých zemích Afriky je úředním jazykem právě angličtina.

Projekt měl 3 části. Od pondělí do středy jsme se my učitelé snažili žákům přiblížit jednotlivé země, nabídnout zajímavá fakta, upozornit na rozdílnosti kultur, trošku poodhalit historické souvislosti, které přispěly ke značnému rozšíření anglického jazyka ve světě. Žáci si mohli např. v hodině matematiky spočítat, kolikrát se Křenovice vejdou do New Yorku. Zkuste si sami tipnout, kolik vesnic velikosti Křenovic se vejde na rozlohu New Yorku? (135). V zeměpise se mohli žáci dozvědět něco o Greenwichském poledníku, v hudební výchově si žáci povídali o jazzu, blues a  skupině Beatles, ve fyzice se žáci mohli dozvědět spoustu zajímavostí o vědcích, kteří z těchto zemí pocházejí. Věděli jste např., že první písničkou, kterou T.A.Edison zaznamenal na fonograf byla Mary had a little lamb, a to v době, kdy byl skoro hluchý? V češtině si žáci četli Zvířecí farmu od Orwella. V anglickém jazyce jsme si se žáky povídali o kolonizaci, o vlivu jiných jazyků na angličtinu, zmínili jsme rozdílnosti především slovní zásoby v britské, americké a australské verzi angličtiny. Zkuste uhodnout, z kterých jazyků přišla do angličtiny následující slova: tee-pee, lynch, bumerang, khaki, guru. Se staršími ročníky jsme se zamysleli nad smutnou etapou historie USA, a to otroctví a segregace, která na dlouhé desetiletí výrazně ovlivnila nejen americkou společnost. S mladšími žáky jsme si povídali o královně Alžbětě II. Až budete mít jednou možnost potkat samotnou královnu, dámy, nezapomeňte udělat pukrle a pánové, decentně skloňte hlavy.

Druhá část projektu probíhala ve čtvrtek. Spočívala v přípravě na páteční prezentaci. Každá třída měla na starost jinou zemi. 6. třída Velkou Británii a Irsko, 7. tř. USA, Kanadu, 8. tř.  Austrálii a Nový Zéland a 9. tř. Indii a Afriku. Žáci hledali informace na internetu, připravovali si prezentace, zdobili třídy…zkrátka připravovali 20-minutový program jak pro prvostupňové třídy, tak pro své spolužáky na 2. stupni.

A v pátek vše vypuklo naostro. Po škole nám běhali „potetovaní“ Mauři. Mohli jste zahlédnout anglickou královnu a společně si s ní dát doušek pravého anglického čaje. Při troše štěstí jste mohli potkat břišní tanečnice z Indie, letmo zahlédnout prchajícího otroka, pronásledovaného otrokářem nebo si nabídnout výborný lívanec s javorovým sirupem, popřípadě jednohubku s burákovým máslem. Pokud jste zvědaví, jak se žákům prezentace dané země podařila, máte možnost zhlédnout video záznam na webu naší školy. Osobně si myslím, že to stojí za to.

Sama za sebe musím říct, že jsem byla závěrečnými prezentacemi velmi příjemně překvapena. Nejen, že jsem se dozvěděla spoustu nových věcí, ale především jsem měla radost ze žáků samotných. Mohla jsem sledovat, jak se každý z žáků zapojil, našel si své místo. Všichni se podíleli na vyhledávání informací. Ti tvořiví si vzali na starost výzdobu tříd, technicky zdatní žáci tvořili prezentace, odvážlivci prezentovali, popřípadě hráli.

Uvědomila jsem si, že projektové učení dává prostor vyniknout všem. Někdo je dobrý v matematice, jiný v jazyce, ale život se skládá i ze spousty praktických dovedností, které někdy ve  školní lavici nejsou vidět. Jindy nevýrazní žáci měli možnost v projektu zazářit, popřípadě se postavit k výzvě čelem…. Myslím, že mnozí museli překonat sami sebe. Toho si na nich velmi vážím.

Závěrem bych ráda poděkovala rodičům, kteří svým dětem pomohli ať už s kostýmem, přípravou dobrůtek na degustaci nebo zapůjčením suvenýrů z daných zemí.

Mgr. Karla Žáčková